B-HOP

"hopáci" z Broumova

Novinky

představují se vám "hopáci" z Broumova

B-HOP

 

od 30. dubna 2012 se v ČR konají závody v Králičím HOP

17.4. 2011 ustavující schůze Klub Králičí HOP

www.kralicihop.eu

více: časopis Chovatel 6/2011 str.11

od června 2015 nejsme členy Klubu Králičí HOP

nejsme členy ani jiné organizace  zabývající se Králičím hopem

 

Dlouho očekávané se stalo skutečností... již od loňského podzimu jsme netrpělivě očekávaly, kdy budou zveřejněny propozice na tyto závody - v hlavě otázky typu - budou otevřené ? bude dostatečná kapacita ? stihneme se přihlásit ? budeme přijati ? nestane se něco nepředvídatelného ? Termín byl znám dlouho dopředu, tak jsme se začaly připravovat - zabukovaly ubytování a čekaly. Dočkaly jsme se na začátku září a vše se ubíralo tou správnou cestou. Bohužel z našeho týmu opět vypadl jeden silný článek a Baru dostala doma stopku, bylo nám to líto, situaci to zkomplikovalo, ale vše jsme přestály a jelo se dál. Do Německa odjíždíme ve třech s 11 ušáky různé povahy, zkušeností a umu, plni očekávání jsme dorazily na místo, ubytovaly a obstaraly ušáky, pak hurá ubytovat se samy. Parádní apartmánek ve Weida, naprostý klid, luxusní vybavení... Vybraly jsem dobře a na to, že v Německu, tak i za super peníz. Ubytovány, po večeři - připravené na dvoudení závodní maraton. Ráno vyrážíme směr Langenwetzendorf, všude vládne přátelská atmosféra přestože jsme všichni soupeři, teprve čas ukáže, kdo jak silný... Pro naši krajinu se netradičně začíná od ER se 16 starty, pokračují TR a zde máme čtyři starty i my - 24 týmů skýtá startovní listina, konkurence je silná a tak motivujeme své ušáky k co nejlepším výkonům... Talda 18., Diabolo 17., Sharan 16. a je to tu poprvé bodujeme Tomi 2. místo - naprosto neskutečný a nečekaný výkon, který zvedá i domácí z laviček, aby toho škvrčka, který se řítí po dráze vůbec zahlídli. Pokračuje SR s neskutečným počtem 53 týmů na startovní listině... Albi 33., Tripolis 27. a nejlépe si vede Žolík 12. místo. Komerční přestávka na jídlo ;) a už frčí LR, kde startuje 70 týmů a zde už se ukazuje, že máme jiný styl - domácí jdou na jistotu a my v rychlosti zbytečně chybujeme, i tak je Charotte 50. a Haribo 37. - děcka, na tom se musí zapracovat. Následuje 25 startů v miniR a tady nám odpadávají i rozhodčí - Monty se bezchybně řítí po dráze pro svůj triumf a vítězí! Hodnocení je fakt drsné - musíte vybojovat postup do finále, ale potom se sčítá čas i chyby obou kol. Hodina pokročila a vyskytl se první problém - neúplnost překážky pro SV si vybírá svou daň, vzniká časová proluka a nastupuje improvizace... ale i tak to 32 týmům nezabrání svést souboj ve skoku vysokém... dlouho se drží dvacítka nejlepších a potom už se odpadává, ale poslední desítka se drží dlouho, ale únava a pokročilá hodina dělá své - zůstávají poslední čtyři nejsilnější... a tam hrdě bojuje český králík s německým jménem proti silným soupeřům... výsledky "morgen" a dobrou noc. Noc je krátká, ráno balíme zrovna i na cestu domů a hurá zpátky na kolbiště... Začínáme LP "v kostýmech" - kdo nemá masku, nemůže startovat a tak, aby o to naši svěřenci nepřišli, tak se Eva a Naty proměňují úplně v někoho jiného... 16 týmů, které se ani nemohou poznat nastupuje k jednokolovému závodu. Hodnotí se nejen parkur na chyby a čas, ale probíhá i soutěž o nejlepší kostým - i zde máme své želízko - Albi 9. a Monty na krásné 4. místě (tady se totiž odměňuje šest nejlepších a smolaři jsou sedmí). A ejhle vyhlašujeme skok vysoký - Talisman 19/32, Diabolo 11/32 a Sharan po tuhém boji dohopal na 2. místo - a oba jsou s Káťou moc šťastní - ukázali, že na to mají bez ohledu na to, kde se závodí. A je tu vyhlášení kostýmů - česká tenistka Naty s tenisákem Montym 2. místo a na 3. místě žokejka Eva s koníkem Albim, v takový úspěch jsme nedoufaly. A hned na to naskakuje 47 týmů do SP - Charlotte 44., Tripolis 15. a tohle jsme opravdu nečekaly Sharan 3. a Žolík 2. místo. Ve vyšších třídách jsme již své zástupce neměly, tak jsem se rozloučily a vydaly na cestu zpátky domů. I v parkurech se závodilo o postup do finále a výsledek byl součet obou kol. Trochu nás zamrzelo, že jsme neviděly, jak se "dělá" agility, ale i tak jsme si celý závodní víkend užily, potkaly spoustu "starých" známých a ukázaly, že nás nezastaví ani hranice. Tak snad zase někdy vyrazíme a už v kompletní sestavě.
Zatímco nad východočeským regionem řádila bouře, vítr, déšť a krupobití... jsme si užívali krásné počasí a přátelskou atmosféru na 1. Münchberger Kanin Hop Turnier. Den to byl dlouhý, ráno ve 2h zazvonilo několik budíků, vyskajuje se z postelí, poslední kontrola - máme všechno..? A nakládáme ! Cesta v brzkých ranních hodinách rychle ubíhá, přes Prahu nám pomáhá úspěšně projet paní z "Navigonu", posílá nás na Karlovy vary a dál na Cheb, kde je plánovaná zastávka na vyvětrání... Předáváme tři béžové plyšáky... a vyrážíme směr Deutschland... Zbývá posledních 50 km s naší průvodkyní a dorážíme do cíle. Cesta byla poklidná, krom jedné práce na silnici a jedné Umleiting a přesto máme 30 minut k dobru, ale není na co čekat, jistě nás nikdo "před zavřenými dveřmi" stát nenechá. A hned je znát, že jsme v zemi, kde vládne přesnost a důslednost... vše předem připraveno, dokonale označeno, stačí sledovat směrovky a číst označení. Parking :) jdeme přes posekanou louku (tady by se to hopalo), šipky nás vedou dál... ke stanovišti Meldestelle, seznamujeme se s pořadateli a zjišťujeme, že jsme již očekávání, i když přijíždíme mezi prvními. Zaregistrujeme sebe a králíky, odevzdáme průkazy, doložíme platné vakcinace králíků a jsme uvedení do velké, vzdušné místnosti, která se pro tento den stane motelem pro naše ušáky. Vše vzorně nachystané, velké klece, hluboce nastlané voňavou slámou, se dvěmi závěsnými, dobře umytými miskami. Připraveny jsou dvě otýpky sena v papírové krabici, každý hned pochopí, že tady jsou zvyklí na pořádek :) konev s čistou vodou a kyblík s granulemi... jakýsi "švédský stůl" pro králíky. Kámoši jsou zaopatření a tak to jdeme omrknout i my. A jak se říká, chces-li vědět, jak to tu vypadá, tak navštivte toalety - velké prostorné, s okny, na kterých jsou bílé naškrobené záclonky... čisté, voňavé a plně vybavené vším potřebným, vše naznačuje, že tady se nám bude líbit. Turnierplatz rovná asfaltová, zametená "stezka pro cyklisty" pokrytá dlouhým kobercem a postavenou dráhou pro LR, ale ejhle první leknutí je tu... šířka koberce 80cm ! Dráha oddělená od parkoviště, na kterém jsou stejné koberce pro dvě rozcvičovací dráhy, na kterých jsou připraveny překážky a tyčky... Je až nemožné věřit, že vše probíhá přesně podle časového harmonogramu, v klidu a beze spěchu, s 10-timinutovými přestávkami mezi jednotlivými koly závodu, který je vyhlášen jako jedno kolo a finále. Postup do finále si zajistí všichni, kteří doběhnou v limitu, "po koberci" v LR a SR se 3-mi a méně chybami a v TR a ER s 5-ti a méně chybami. Vypadá to snadno, ale je to loterie, ve které dokáže rozhodnout zlomek vteřiny... Rozhodčí, ve dvojicích LR a TR a druzí SR a ER jsou připraveni... pozorně sledujeme průběh LR, kde nezávodíme - bylo plně obsazeno už když jsme se o závodě dozvěděli. A je tu druhý šok, rozhodčí stojí v těsné blízkosti dráhy, každý z jedné strany a pohybují se podél dráhy spolu se závodní dvojicí... stavěči překážek rovněž stojí podél dráhy a ihned po vyhodnocení běhu nastavují tyčky zpět na překážky... no aspoň, že se tu nepočítají chyby za doteky. Po očku sledujeme rozcvičování, minimálně jedna dráha je stále volná, nikdo na nich králíky nehoní... Jdeme je ukázat našim hopakům, ti mají nastražené uši a tak nás to upozornilo na to, že tu je několik reproduktorů, umístěných tak, aby všichni slyšeli co moderátor hlásí a mezi tím se z nich line příjemná hudba... Rozběhneme naše hopáky, aby se po téměř 6-tihodinové cestě protáhli a necháváme je rozkoukat... Průběžně se seznamujeme a zdravíme s ostatními závodníky, odpovídáme na otazky pořadatelů a seznamujeme se s mnoha sympatickými lidmi. Moderátor byl naprosto SUPER, hned od začátku nastavil speciální styl vyvolávání na START, všichni naprosto ukázněně dodržovali nastavený způsob nástupu na start, na nikoho se nemuselo čekat a vše frčelo jak mělo. Fotíme, točíme, vypomáháme si s ostatními, aby nebyl nikdo zklamaný, že svého miláčka na fotce mít nebude. Všímáme si lidí, kteří se u této příležitosti sešli... pořadatelé stíhají, ale chybí nám jedno - nejsou vyvěšeny výsledkové listiny. Závodníci se chovají slušně ke všem - nejen k pořadatelům, ale i svým soupeřům, především však ke svým králíkům, nepovažují je za své "závodní stroje" což u nás občas pozoruji, ale jsou to jejich miláčci, kteří si zaslouží pochvalu a pohlazení, i když to "zrovna nevýjde". Viděli jsme i ukápnout slzičku, když se to jedné malé závodníci nepovedlo a do finále to nestačilo... I přesto, že byly dveře do finále otevřené všem, tak se spoustě dvojic zavřely - někomu dřív a někomu později... Diskvalifikace za opuštění koberce potkala i náš tým, hned 2x Sharana a Talismana, běhat s rozhodčím za zadkem, tak to ani náhodou. Chybovali jsme víc, než byli povoleno - a tím končí naděje i pro Simona, Ginu a Diabola... chce to více klidu, tady se hopalo na přesnost, rychlost nebyla nijak závratná, i když pár ušákům to pěkně odsejpalo. Finále se účastní ve SR Many 9/32 a Paris 12/32, v TR rovince musí zabrat Tomi 6/22 a nejlépe za to nakonec vzala Cindy 2/22. Tento závod nám ukázal, kde je třeba se zlepšit, na čem zapracovat a jakým směrem se při tréninku dívat, i přesto že nevezeme domů žádné "zlato", tak jsme zjistili jak moc znamená být tým... který zabere ve chvíli, kdy je to třeba... Týmový duch byl všudypřítomný, snad nikdo nebojoval sám za sebe, ale zato zde bylo jasně patrné "kdo ke komu patří" a to nejen podle "dresu"... A jsme u poslední disciplíny, kterou jsme neznali... "Štafetový běh" kdy se na překážkách LR utkaly jednotlivé týmy, složené ze 4 závodních dvojic a jejich výkony se sčítaly. Celý den jsme si parádně užili, počkali na vyhlášení výsledků, připravili se na zpáteční cestu, rozloučili se s pořadateli, svými soupeři - kteří se stali našimi přáteli a poděkovali za příležitost se jejich závodu zúčastnit. Nezbylo než vše naložit a vydat se zpět domů. Cesta nám i přes malé komplikace pár kilometrů před domovem (překvapila nás uzavřená silnice pro zaplavení) příjemné utíkala a ve 2h skončila v našich domovech.
1. května 2014 8-11h budeme k vidění v hale ZO Týniště nad Orilcí
pro Manyho to bude trénink na JC v Holicích, kde poběží rovinku a bude hopat do výšky s Áňou
pro ostatní báječný výlet za spoustou nových kamarádů
Kromě Manyho a kámoše Ozzyho, budou k vidění i Dupík a Šelby s Pájou
a za nás Simon, Hurikán možná Honzi a Tomi a třeba se přidá i Princezna
20. dubna 2014
naše první letošní závody v Rychnově nad Kněžnou
Byli jsme v naprosto netradičním složení:
Simon - střední rovinka 5/21 a těžký parkur 7/9 a k tomu si ještě na poslední chvíli přibral skok vysoký, ale to neměl dělat - když se rozbalil zelený koberec, tak si to rozmyslel a nepřekonal ani základních 40cm
nováček Hurikán - v těžké rovince 7/8, ale na prvních závodech je to super
ostřílený Many tentokrát s naší kamarádkou Áňou ve střední rovince, parkuru a skoku vysokém 7/18
a s naší paničkou si to se soupeři ve střední rovice 8/21, skoku vysokém 6/18 a skoku dalekém 4/ rozdal hopáček Ozzy
Propozice Turnaj Chotěboř 2013.docx, (126.32kB)

9. 2. 2013 jedeme na první závod v roce 2013

     jedná se zárovn o první z pěti závodů z

       Turnaje o Pohár města Chotěboř,

      které sice všechny asi nestihneme,

ale aspoň se pokusíme o start do nové sezóny.

Jede se ve složení

Many - rovinka a skok vysoký

Pikolo - rovinka těžká třída

Simon - rovinka střední třída

(úplný nováček - syn Pikoly)

Princezna - rovinka lehká třída

Tak nám všichni držte palce !

Budulínek se nezúčastní

oficiální vyjádření zveřejnil na svém FB

Budulínek Stříbřitý Žlutý

 

1  
2  
3  
 
CHS 666 Klub Kraličí Hop